Studio Visit – Jiří Krejčiřík

Jirko, toužil si od malička být designérem?

Mě vždy hodně bavilo kreslit a malovat, už od útlého věku na základce. Neměl jsem jasnou profilaci, ale určitě mě to táhlo na uměleckou školu. Určující byl i vliv rodičů, kteří měli představu, abych se věnoval i něčemu více praktickému než jen volnému umění. Nakonec se to potkalo a spojil jsem oba vlivy do své praxe.

Při svých studiích si strávil rok na renomované univerzitě The Royal Danish Academy of Fine Arts v Kodani. V čem se nejvíce lišil přístup oproti výuce na českých univerzitách?

Přístup se nejvíc lišil tím, že tam byl více nastavený vztah student – profesor na kolegiální rovině. Profesoři nevystupovali jako autority, ale spíš jako profesionálové, kteří mají expertizu. Na školu bylo v rámci seminářů a workshopů zváno hodně externích profesionálů z oboru, kteří nám chtěli formou dialogu a diskuze své znalosti a zkušenosti předat.

Víme o tobě, že rád čerpáš inspiraci z historické tvorby. Které období je ti nejbližší a proč?

Je těžké si vybral jen jednu etapu, ale první co mě napadá je určitě období přechodu od dekorativních stylů k modernismu, tedy začátek 20.století v architektuře. Tím, jak se rozvolnil eklekticismus a slohový řád, tak vznikalo velké množství kreativních novotvarů a specifických řešení, která nebyla svázána kánony, které známe z předchozích období. Baví mě je sledovat během mých nekonečných procházkách po Praze. Určitě je to i můj podvědomý zdroj inspirace, který se pak objevuje v mé práci.

Spíš než konkrétní osobnosti nebo vzory mě baví přístup designérů. Baví mě lidi, kteří dokážou překonávat jak svoje hranice, tak i trendy a vytváří si trendy vlastní. Inspirují mě osobnosti, které jdou mimo nějaký trend, škatulku nebo styl, jež je v současné době patrný.

Teď se zrovna objevil jeden projekt, ze kterého mám velkou radost. Pro PlusOne Architects a jejich projekt bytu na Praze 6 navrhuji svítidlo a několik autorských kusů nábytku. Jedním z nich je i kosmetický toaletní stolek. To je produkt, který jsem si vlastně vždycky chtěl vyzkoušet. Podobně jako můj kabinetní oltář je to typ nábytku, který se v současnosti moc nevyskytuje. V mém návrhu bude použita intarzie z různých druhů vzácných dřevin, perleť, expresivně frézované zrcadlo a na dřevě bude gradient, který můžete znát z mé předchozí práce.

Na svém webu máš široký výčet prestižních ocenění. Na které z nich si nejvíce pyšný?

Ocenění jsou fajn, současně na nich ale moc nelpím. Důležitější je pro mě to, že moje práce je zastoupená nejen v galeriích po Evropě, ale i v USA a Austrálii. Nebo to, že je ve stálých sbírkách institucí – třeba i ve sbírce českého designu v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Tohle jsou to pro mě více hmatatelné věci, díky kterým se i dostanu k širší veřejnosti.

Jak vypadá tvůj běžný den ve studiu? Máš nějaké rituály?

Baví mě začínat den tím, že se z domu do studia projdu pěšky. Pak si uvařím japonskou senchu a čeká mě tichý blok, kdy neposlouchám hudbu a koncentruju se kreativním část mojí práce. Teprve později odbavuji emaily a administrativní rutinu. Další rituál je poobědové kafe a dlouhá procházka po práci. Užívám si tyhle všední chvíle, jen tak se toulat a koukat kolem sebe.

Teď mi zrovna dobíhá několik rezidenčních projektů, pro které vytvářím převážně svítidla a nábytek. Mám radost i ze spoluprací s firmami. Kupříkladu s firmou Modernista, pro kterou navrhuji kolekci svítidel a českou značku Budu, pro kterou připravuji skládají nábytek. Nedávno mě oslovila nábytkářská firma z Holandska, Kluskens, pro kterou teď aktuálně vymýšlím kolekci konferenčních stolů. 

Asi bych byl rybičkou od Mikovu. Baví mě ten vtip a lehkost, produkt s geniálním, přitom dadaistickým nápadem. Občas se cítím, že mám i paměť jak rybička, na což teda nejsem úplně pyšný, ale snažím se na tom pracovat. (smích)

Seznamte se i s dalšími osobnostmi z české designové scény, kromě Jiřího Krejčiříka jsme již publikovali rozhovor s Pauline Hagan, s Nikolou Novákovou nebo studio visit v ateliéru Elis Monsport.

Foto: Ján Martin Púčik

Sledujte práci Jiřího na jeho Instagramu